Píše se první letní den, ale sluníčko jakoby si vzalo dovolenou. Počasí mírně pod mrakem k rybařině úplně vybízí. Vzhledem k tomu, že průtoky jsou na pstruhové Úpě velmi nízké a Labe jsem prošel s Vendou minulý týden, vyrážíme s tatíkem na MP Úpu.
Vody je na mouchu ideálně. Auto necháváme vedle cesty a vyrážíme po břehu dolů po proudu, do naší známé tůně. Oba dva navazujeme pouze jednu mušku. Tatík klasický Red tag se stříbrným tungstenem a já volím Sirupčíka.
Volba mušek byla přesná a po třech prvních hodech se na jigovém háčku třepetá první potočák. Míru má určitě, ale přímo ve vodě ho zbavuji háčku a dále prochytávám tůň. Dala mi ještě dalších pět krásných pstruhů a já jsem pokračoval proti proudu za tatíkem, který o pár metrů výš zdolával jednu rybu za druhou. Vypadal hodně spokojeně a také se v muškaření hodně zlepšil. Úlovků bylo čím dál více.
Po dvou hodinách vylézáme z vody a probíráme úlovky. Zatím samí potočáci a pouze tři malého vzrůstu!
Sedáme do auta a popojíždíme o kilometr proti proudu, kde jsme loni chytali velké duháky. Zůstáváme u úspěšných vzorů a pokračujeme dál proti proudu. Zde je daleko více krásných míst pro muškaření. Na horním toku muselo trochu zapršet, protože voda k nám přitékala mírně zakalená. A nastalo letos zatím nejkrásnější rybaření. Z vody jsme tahali jednoho potočáka za druhým a všechny ryby byly ve skvělé kondici. V duchu jsem chválil místního hospodáře, který letos zřejmě vysadil pstruha obecného místo duháků. Byla to nádherná přehlídka tečkovaných fešáků, kterou občas zpestřil nějaký ten vlajkonoš. Podařilo se chytit i střevli, letos už podruhé.
Závěr odpoledne byl fantastický. Tatík zakončoval v obrovské tůni kde lapil dva krásné lipany a předvedl kus muškařského umění když bravurně zdolal duháka, kterému do čtyřiceti chyběl jen palec. Já jsem na svou chvíli trpělivě čekal a přišla v zápětí. Došel jsem k jezu a začal prochytávat podjezí. Po dvou prudkých záběrech jsem při zdolávání rybu urval a rozhodl jsem se pro výměnu tipetu. Sundávám desítku a nahrazuji 14mm hanákem. Mušku volím Bloody Mary se čtyřkou tungstenem.
Nához přímo pod jez, proud navedl návazec k tarasu kde přichází záběr. Sekám a na druhé straně přichází prudká reakce. Ryba vyráží pod jez do hloubky. Nedaří se mi rybu zvednou ani o kousek. Moje dvojka je ohnutá do podkovy a ryba jezdí ze strany na stranu. Tuším tam velkého duháka. Ustupuji doprostřed řeky a snažím se rybu dostat s proudem z pod jezu. Podařilo se, ale ryba využívá síly proudu a svého mohutného ocasu a ujíždí mi v proudu kolem nohy dolů. Stojím tam s otevřenou pusou a málem jsem dostal housle. Z překvapení mě probral zvuk brzdy navijáku Hanák Suberb, která se snažila rybí útěk zpomalit. Došel jsem si na mělčinu, rukou podržel cívku navijáku a rybu v proudu jsem otočil, ta ale nabrala znovu rychlost a zamířila zpět pod jez. Ze šňůry jsem už nepovolil ani kousek. Návazec byl nový a 14mm fluocarbon musí něco udržet. Několik prudkých výpadů směrem k jezu a obrat po proudu dolů. Zvedám prut a zkracuji šňůru o další metr. Už vidím velkou rybu. Ale ona to stále nevzdává a vyráží k dalšímu úniku. Proud je velmi silný, rybu se mi nedaří přitáhnout a tak se snažím dostat pod ni. Daří se. To už je u mě tatík a rybu v proudu podebírá. V podběráku je nádherný pstruh obecný. Nemohu ho pro jeho silné tělo vůbec obejmout. Muška je na háčku bez protihrotu a sama se uvolnila. Beru pstruha do obou rukou, od hlavy podběráku k rukojeti ho narovnám, abych později změřil délku a rybu pouštím zpátky do vody. Je po boji trochu vyčerpaná a tak ji držím za ocasní ploutev, než mi mohutným mávnutím dá AHOJ a mizí pod velikým kamenem....
Související produkty
