Úvodní slovo předsedy

 

Vážení podporovatelé našeho spolku,

 

přestože se společnost i nadále potýká s dopady koronavirové krize a jsme svědky mnoha smutných a pohnutých osudů, pro náš spolek Přátelé vod pětilisté růže (dále jen PVPR) byl rok 2021 průlomový. Ve větším měřítku se nám dařilo naplňovat náš hlavní záměr, kterým je podpora populací pstruha obecného i lipana podhorního. Toho se snažíme dosáhnout cestou inkubace jiker těchto ryb v dnových i plovoucích schránkách. Zásadní pro naše snažení v uplynulém roce byly dojednání vyšší podpory ze strany Jihočeského územního svazu, materiální podpora MO ČRS Český Krumlov, která nám pro inkubaci zajistila dnové schránky, a zápůjčka plovoucích schránek od společnosti Bivalvia, s.r.o. Opomenout nelze ani výraznou podporu našich dárců, jejichž prostředky byly vynaloženy na provoz spolku a pořízení násad ryb. 

 

Inkubace jiker ale není jediným světlým bodem loňského roku. Podařilo se nám navázat spolupráci s Fakultou rybářství a ochrany vod, v jejímž rámci se účastníme výzkumu adaptability čtvrtročka lipana odkrmeného na přirozené potravě v říčce Polečnici. I nadále se nám dařilo monitorovat naše potoky a sledovat vývoj populací v čase, což jsme také velmi pečlivě zaznamenávali do našich statistik. Na základě ichtyologického monitoringu jsme vypracovali plán péče pro pstruhové revíry a jejich přítoky spadajících pod MO ČRS Trhové Sviny, a v neposlední řadě jsme iniciovali i několik jednání s Jihočeským krajem v otázce zprostupnění drobných vodních toků, které jsou bohužel často přehrazeny migračními bariérami. 

 

Těchto výsledků jsme dosáhli jednak díky podpoře našich partnerů a dárců, kterým tímto za celý spolek velice děkuji, a jednak díky velkému nasazení našich členů. Obětavost, entuziasmus a houževnatost všech mých kolegů ze spolku je hodna obdivu, a co je důležité, neutuchají. Naplňování našich ideálů někdy není jednoduché, ale přes všechny překážky stále držíme pospolu, protože nás všechny spojuje láska k přírodě, k našim vodám a živočichům v nich žijících. Obětujeme náš volný čas, čas strávený s rodinou, abychom alespoň trochu pomohli naší přírodě, a aby budoucí generace neznaly některé druhy živočichů jen z encyklopedií. Za to si všech mých kolegů velmi vážím a děkuji jim. Jmenovitě Alešovi Poláčkovi, Jakubovi Kohoutovi, Filipovi Šimkovi, Jonášovi Knížkovi, Markovi Kodrasovi a do budoucna i našemu novému členovi Michalovi Jášovi. 

 

Ondřej Bartoš

předseda spolku

 

Činnost za rok 2021

1) Zima

Hned v úvodu roku 2021 jsme se zabývali instalací dnových inkubačních schránek, které nám pořídila již zmíněná MO ČRS Český Krumlov. Tyto plastové krabičky pojmou od 300 - 500 jiker pstruha obecného. Vytipovali jsme potoky, kam bychom mohli krabičky umístit, a poté následovala příprava improvizovaných boxů vysypaných štěrkem a zajištěných králičím pletivem (jak můžete vidět na obrázku), do kterých jsme vložili vždy po dvou schránkách. Takto připravený aparát jsme pak umístili do vodního toku, kde jsme pro něj vyhloubili jámu ve dně tak, aby byl box zároveň s hladinou a netvořil překážku proudění vody. Tímto složitým postupem jsme chtěli co nejvíce omezit sedimentaci jemných splavenin v samotných schránkách s jikrami, aby se jikry a posléze plůdek ryb neudusily. Celkově jsme takto umístili 20 000 jiker ve stádiu očních bodů do šesti různých potůčků. Jikry jsme odebírali z líhně na Svérázu od Pavla Chruňáka a našeho člena Jonáše Knížka.

 

Velké štěstí jsme měli v pomoci Ondry Spisara a Roberta Ouředníka ze společnosti Bivalvia s.r.o., kteří nám zapůjčili plovoucí inkubační schránky. Mohli jsme tak otestovat oba způsoby inkubace jiker přímo v potoce. Schránky jsme začali instalovat ve druhé polovině ledna ve dvou potocích, kde přirozený výtěr pstruha probíhá jen minimálně nebo dokonce vůbec. Plovoucí aparáty jsme zajistili roxorovými tyčemi tak, aby se mezi nimi mohly pohybovat a kopírovat aktuální hladinu vody, ale zároveň nemohly nikam odplavat. Pro jistotu jsme ještě schránky přivázali k nejbližšímu stromu pro případ opravdu velké povodně. Důležité bylo vybrat správné umístění. Za žádných okolností nesměly být ve velkém proudu, museli jsme tak přemýšlet i nad možnou změnou proudění vody při vyšších stavech vod. Po instalaci aparátů jsme do nich nasadili po 2 000 jiker. Celkem jsme jich do plovoucích schránek vložili 20 000. 

 

V průběhu zimního období jsme cca jednou za 10 dní docházeli plovoucí aparáty kontrolovat a čistit. Byli jsme rádi, že se nám podařilo vybrat dobrá místa, což se nám potvrdilo při povodních po tání a deštích koncem ledna. Pouze jednu dvojici schránek přetočila povodeň. V jedné z těchto schránek nic nepřežilo a ve druhé zůstala naživu polovina jiker. 

Většina ryb se vykulila na přelomu února a března. Celková líhnivost na všech schránkách byla v průměru 90 %. Zhruba další měsíc plůdek trávil žloutkový váček. Malí pstroužci se i ve schránce byli schopni krmit potravou, která jim přitekla skrz mřížku. Zhruba v půlce dubna jsme vysazovali poslední rybky z inkubačních boxů do volné vody. 

 

 

2) Jaro

Na jaře nás čekalo vysazování plůdku ryb. Část ryb byla z plovoucích schránek a 60 000 ryb bylo ve stádiu čtvrtročka, který byl uměle odkrmen. Všechny rybky pocházely z líhně na Svérázu, kde odchovávají generační ryby, které geneticky korespondují s místními populacemi pstruha obecného. To je při vysazování ryb velmi důležité, protože takové ryby jsou zvyklé na lokální klimatické, chemické a fyzikální podmínky. Celkem jsme tyto ryby nasadili do 5 různých potoků. Vyzkoušeli jsme také oproti předešlému roku vysazovat vyšší hustoty ryb, abychom poznali odchovnou kapacitu daného toku. Při podzimních odlovech jsme zjistili, že vyšší hustota vysazených ryb už nepřinášela vyšší počty odlovených kusů.

 

Jsme rádi, že se i přes pandemickou situaci povedlo Alešovi Poláčkovi domluvit společné vysazování pstroužků s MŠ Chvalšiny. Děti se dozvěděly o živočiších a rostlinách vyskytujících se v okolí potoků a také si vyzkoušely vypouštět plůdek pstruhů do potůčku. Těšíme se, že podobnou akci zorganizujeme i v nadcházející sezoně. 

 

Po oteplení a odtečení sněhové vody jsme se pustili do jarních kontrolních odlovů. Zajímalo nás, jak se mění početnost ryb v tocích po zimě, což jsme mohli porovnávat s daty z podzimních odlovů předešlého roku. Všechna data pečlivě zaznamenáváme a převádíme do tabulek, abychom měli v následujících letech zpětnou vazbu, jak se naše snažení promítá do zlepšení stavu populací našich ryb. Zaznamenáváme vždy celkovou váhu ryb a měříme dvouleté a starší ryby. 

 

Při odlovech nás překvapilo, že se v potocích vyskytovala cca ⅓ ryb oproti podzimnímu výskytu. Začali jsme se zabývat otázkou, kam se rybky ztratily. Buď se na zimu stahují do nižších, hlubších partií toku, anebo byly uloveny některým z predátorů. Proto jsme i na podzim přistoupili ke značení pomocí barevných elastomerů několika stovek ryb, abychom byli schopni zaznamenat jejich pohyb v rámci toku. Rybky, které zimu přežily, jsou velmi cenné, protože se zvládly adaptovat na místní podmínky a jsou tak dobrým základem pro další generace ryb. 

 

Koncem jara jsme začali plnit další z našich vytyčených úkolů, a to odzkoušení inkubace jiker ve stádiu očních bodů lipana podhorního v plovoucích schránkách. Objednali jsme si 30 000 jiker z líhně NP Šumava z Borových Lad, kde chovají místní populaci lipana podhorního. Výhodou je, že tamnější chladnější voda prodlouží dobu inkubace jiker, rybky by se tak měly vykulit v období potravní hojnosti. ⅓ jiker jsme vysadili do dvou schránek přímo v potoce, zbytek jsme dali do schránek na sádkách a do provizorní líhně, kde jsme později lipany zkoušeli odkrmit. 

 

Inkubace lipana je mnohem rychlejší než u pstruha. Vykulení byli cca po 5ti dnech a za další 3 dny jsme už lipany vypouštěli do potoku. Líhnivost byla odhadem 95 %. Při kontrole na lokalitě po třech týdnech jsme zaznamenali několik desítek malých lipanů níže po proudu. Z tohoto zjištění jsme měli radost, ale ta šla ruku v ruce se starostí, aby v co největším počtu přežili i do podzimu.

3) Léto

Dne 29. 6. proběhlo dlouho očekávané vysazení čtvrtročního lipana ve velikosti 4 - 5 cm přímo do jednoho z našich menších revírů ve spolupráci s Fakultou rybářství a ochrany vod pod vedením prof. Ing. Tomáše Randáka, Ph.D. a Ing. Jana Turka, Ph.D.. Lipani byli odkrmeni v rybníčku pouze na planktonu bez přikrmování granulemi.

Zároveň došlo k jejich označeni speciální barvou, která je následně viditelná na paprscích ploutví pod UV lampou a umožňuje tak následnou kontrolu úspěšnosti vysazení.

 

4) Podzim

Na začátku podzimu jsme provedli monitoring pstruhového revíru Svinenský potok 1 spřátelené MO Trhové Sviny pod vedením Marka Kodrase a Ondřeje Bartoše. Byla vytipována řada odlišných úseků a výsledky slouží k posouzení úspěšnosti vysazování, přítomnosti přirozeného výtěru a vlivu morfologie toku na rybí obsádku. Na jednotlivé úseky potoka bylo vypracováno doporučení pro hospodaření v následujících letech. S výsledky byl seznámen výbor MO Trhové Sviny i hospodář a jednatel Jihočeského územního svazu.

 

Vyhodnocení úspěšnosti vysazení lipana podhorního ve spolupráci s FROV proběhlo 11.10. Přímo v místě vysazení bylo pomocí elektrického agregátu odchyceno okolo 100 kusů lipana s barevnými značkami na ploutevních paprscích. Tyto ryby zůstaly v místě vysazení i přes řadu zvýšených průtoků v létě roku 2021. Označení lipani (cca 5 kusů) byli chyceni i při kontrolním odlovu více než 1 km po proudu toku, a to i přes zákal vody v tomto úseku potoka způsobený vypouštěním sádek. Jedná se o opravdový úspěch a možná i o průlomové zjištění v problematice vysazování lipana podhorního. Monitoring proběhne i v roce 2022.

 

Podzim je pro nás znamením odlovů. Dříve se lovila z potoků násada do revírů, my se však snažíme pouze monitorovat populace ryb a ryby nikam nepřevážet. Víkendy jsme tak trávili v přírodě prolézáním houštin kolem potoků s agregátem na zádech. Máme vytipované monitorovací úseky, které pravidelně prolovujeme a výsledky si zapisujeme. Tento postup je důležitý při sledování změn ve struktuře a v početnosti populací. Oblastmi našeho zájmu jsou především přítoky řeky Vltavy mezi Českým Krumlovem a Rožmberkem nad Vltavou a přítoky říčky Polečnice. Celkem monitorujeme 14 různých potoků. 

 

V našich vodách se vyskytuje velmi pestrá obsádka ryb a můžeme zde nalézt všechny typické druhy pro pstruhové pásmo. Často se setkáváme i s kriticky ohroženými mihulemi potočními nebo zvláště chráněnými vrankami obecnými, střevlemi potočními nebo mníky jednovousými. Jejich výskyt je důkazem čistých vod nezatížených intenzivním zemědělstvím. Bohužel i tak je u nás i několik zatížených potoků ať už migračně neprostupných, vysychajících, nebo hojně navštěvovaných rybími predátory.

 

Populace pstruha se nám daří posilovat, což je patrné i z monitorovacích odlovů. Rybky vysazené pomocí inkubačních aparátů mají nejlepší předpoklady pro posílení stávajících populací pstruhů a zajištění budoucích generací. Výsledkem by měly být přirozeně se obnovující populace pstruhů, které dokáží lépe odolávat antropogenním i přírodním nástrahám. 

 

Na jaře jsme vyzkoušeli inkubovat lipana podhorního v plovoucích schránkách a při podzimním odlovu jsme z 10 tis vysazených jiker odlovili pouze 3 kusy v místě vysazení. Lipan je ryba, která migruje po proudu, a tak je pravděpodobné, že zůstal v nižších partiích toku.

 

Část jiker pořízených v líhni v Borových Ladách jsme si nechali na odkrm. Tyto rybičky jsme následně vysadili do Vltavy ve velikosti kolem 11 cm o celkovém počtu 4 500 ks. Snad se zvýšené vysazování lipana projeví v příštích letech na počtu chycených jedinců. 

 

I nadále jsme řešili pořízení inkubačních aparátů v rámci Jihočeského územního svazu, protože zapůjčené schránky už byly potřeba na jiném projektu. Spolu s jednatelem Jihočeského územního svazu Jiřím Markem jsme vytvořili prototyp plovoucí schránky, který by měl být vyroben v příštím roce. Testování tohoto boxu chceme provést už v lednu 2022 v omezeném měřítku, abychom vychytali případné nedostatky. 

 

Naše činnost se zabývá i řešením odstranění migračních bariér na drobných vodních tocích. Zúčastnili jsme se jednání na kraji společně s vícehejtmanem kraje Mgr. Františkem Talířem a zástupcem firmy VRV a.s. RNDr. Milanem Hladíkem Ph.D., kde jsme řešili zpracování studie proveditelnosti na odstranění cca 35 migračních bariér. Jedná se převážně o různé propustky pod lesními komunikacemi a polními cestami. 

 

Aktivity našeho spolku za uplynulý rok jsme hodnotili v plné sestavě 7 členů na členské schůzi, kde jsme si mimo jiné prošli výsledky kontrolních odlovů a vytýčili si cíle pro rok následující. Svou návštěvou nás poctili také jednatel JčÚS Jiří Marek a místopředseda JčÚS Milan Hladík.

 

Vize do budoucna

V následujících letech chceme vytrvat ve sledování populací ryb v potocích, abychom měli delší časovou řadu jejich vývoje v jednotlivých letech. Budeme testovat různé typy vysazování jiker z důvodu výběru nejvhodnějšího způsobu pro naše potoky. Chceme se zaměřit na sledování migrace ryb v tocích pro lepší pochopení jejich života a nároků na prostředí pomocí barevných značek případně i vysílaček. To vše je podmíněné dostatkem finančních prostředků. Proto je pro nás důležité věnovat se i budování partnerských vztahů a získávat pro činnost spolku nezbytnou podporu.

 

Budeme se také snažit o spolupráci s vedením Jihočeského kraje a s odborem životního prostředí na krajském úřadě na migračním zprostupnění vybraných toků, na kterých bychom následně mohli sledovat vývoj populací ryb a srovnat s daty získanými před způchodněním.

 

Díky výsledkům z výzkumu FROV se pravděpodobně jeví jako velmi účinné vysazování lipana ve stádiu rychleného plůdku odchovaného jen na přirozené potravě. Dalším cílem do  budoucna je tedy vysazování pouze takto rozkrmené ryby. Budeme se snažit zajistit rybníčky vhodné pro jejich odchov.

 

Ve spolupráci s výzkumnými institucemi plánujeme provést genetickou analýzu izolovaných populací pstruha obecného a v případě nalezení původního genofondu populací ryb chceme zajistit jejich ochranu. 

 

Velmi důležité je pro nás budovat vztah k přírodě u nejmladší generace, a proto opět oslovíme rybářské kroužky, školky i školy s nabídkou přednášek a možností zapojení dětí při vysazování plůdku pstruha obecného a lipana podhorního.

Hospodaření spolku

Při založení spolku jsme se rozhodli zřídit transparentní účet u Raiffeisenbank, aby si dárci mohli ověřit, jak je s jejich darovanými finančními příspěvky hospodařeno. Za rok 2021 jsme dosáhli celkových příjmů 95 530 Kč od různých dárců, ať už to byli právnické či fyzické osoby. Jsme velice rádi, že i rybářská komunita nás podpořila soutěžemi a aukcemi na sociálních sítích, díky kterým jsme získali velkou část finančních prostředků. 

 

Celkové výdaje za rok 2021 činily celkem 67 205,59 Kč, z toho bylo použito 42 425 Kč na nákup násady ryb a jiker pstruha obecného a lipana podhorního. Zbývající prostředky byly využity na materiální zabezpečení spolku, které nám pomůže při monitorovacích odlovech nebo tvorbě obsahu na sociální sítě.

 

V neposlední řadě je důležité zmínit, že veškeré osobní náklady jdou na vrub našim členům, kteří jsou ve spolku zapojení bez nároků na honorář a angažují se z lásky k přírodě.  

 

Podrobné informace o hospodaření spolku naleznete v tabulce na další straně.

 

Poděkování dárcům a partnerům

Chtěli bychom moc poděkovat všem partnerům, kteří se v roce 2021 podíleli na naší činnosti, a to jak finančními dary, nebo materiální a psychickou podporou. 

 

Jmenovitě:
Český rybářský svaz z. s., Jihočeský územní svaz

Jiří Marek

Pavel Moravec

Milan Hladík

Karel Koranda

Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Tomáš Randák

Jan Turek

ČRS, MO Český Krumlov

Pavel Šťastný

Josef Kučera

Jan Faschingbauer

František Salon

Jihočeský kraj

František Talíř

 

Děkujeme také všem, kteří nám přímo pomohli s přípravou materiálů, prací v terénu nebo dobrými radami!

Markéta Růžičková

David Pešek

Hanka Navrátilová

Pavel Chruňák

Robert Ouředník

Ondřej Spisar

Ladislav Beneš

Míra Fučík

Pavel Vysušil

Hanka Procházková

Semion Patlis

Petr Votřel

Veronika Haberlandová

 

Dárci:

REHAGRABI s.r.o.

TERENSTAV s.r.o.
Vlastimil Votřel

Petr Novotný

Strážný potok, s.r.o

Jakub Pavlovský

Robert Hauer

František Hanák

Radek Novotný

Libor Smola

Ondřej Kouba - MVE Zlatá Koruna

Karel Franc

Veronika Theuerová

Václav Jelen

Martin Musil st.

Agáta Bartošová

Michal Masnička - MVE Papouščí skála

Miroslav Kouřil

Jan Kohout

Pavel Kšajt

 

Autoři textů: Ondřej Bartoš, Marek Kodras
Autoři fotek: Aleš Poláček, Jakub Kohout, Ondřej Bartoš, Marek Kodras, Jonáš Knížek
Grafická úprava: Tereza Pavlovská
Korektura textů: Hana Navrátilová

Chcete i vy přispět na naši činnost?

QR kod na 100,-

QR kod na 200,-

Za případné dary moc děkujeme! :)