Podzimní kolo – Divize JčÚS 2023 – Volyňka

Je konec září. Rána už bývají chladná, mlhavá a náš tým čeká poslední kolo krajské divize.

Teď půjde o všechno… Buď postoupíme zpátky do ligy, nebo si zopakujeme další rok divizi… Nicméně myslím, že mluvím za všechny naše kluky, když prohlásím, že ta druhá možnost nepřipadá v úvahu.

Již tradičně se většina z nás sešla den před závodem, abychom se podívali na závodní trať, promysleli strategii a samozřejmě trochu potrénovali. Zrovna v ten den na stejné trati probíhal Memoriál Milana Januse pro juniory, a tak jsme dobře věděli, že ryba už bude „zmaštěná“ a nebude mít velkou cenu se zaobírat nymfováním - ryby budou mít těch kuliček doslova plné zuby. Všichni jsme se tedy shodli na stejném postupu: „prostě to bude o suché, případně o splávku“. Obě tyto metody se nám při tréninku na spodní části revíru osvědčily. Po tréninku nás čekalo dovazování mušek, výměna postřehů a také skvělé pohoštění od mé přítelkyně Míši, která nám připravila vše potřebné na nabrání jak fyzických, tak psychických sil pro nadcházející den D.

Ráno, když jsme dorazili na místo srazu, byla Volyňka ještě zahalena v mlze. Ta se však v průběhu losování rozestoupila a čekal nás dosti teplý polojasný den, ve který jsme doufali. Los dopadl celkem dobře. Všichni jsme měli místa, která dávala ryby. Obzvláště já měl to štěstí a v posledním kole jsem měl podjezí, které bylo „jedničkové“. 

Po losovaní jsme si popřáli štěstí a rozdělili se na svá stanoviště. Já a Tonda na sektor A, Kryštof s Ondrou na sektor B. V prvním kole chytal Tonda společně s Kryštofem. Během prvního kola závodu byla aktivita ryb dosti slabá, přeci jen bylo stále chladno, slunce nízko a většinu míst stále halil stín stromů. Člověk tedy musel vyhledávat místa, kam i přes hustý porost pronikly sluneční paprsky, tam byla šance na úlovek podstatně vyšší. Taktéž byly ryby velmi plaché a bylo nutné se přesouvat opatrně tak, aby se na vodní hladině netvořili vlny. Na nějaké stání ve vodě v průběhu chytání, jsme mohli zapomenout… Celou dobu jsme byli buď přikrčení, nebo úplně klečeli, to platilo po celý den. I přes velmi nelehké ranní kolo se povedlo klukům nachytat dost ryb a dosáhnout slušných výsledků. Tonda dostal 5 ryb a v kole obsadil 3. místo. Kryštofovi se vedlo o něco lépe, ten nachytal 7 ryb a získal krásné 2. místo. Byli jsme optimističtí, pokud to takhle půjde dál, tak si možná svou dominantní pozici udržíme. 

V druhém kole přišla řada na mě a Ondru, který se jarního kola nemohl účastnit a tak ho zastoupil Míra Bonešický.
Když jsem si procházel svůj závodní úsek, byl jsem opravdu zmatený a nejistý. Takových 80% délky úseku tvořilo vzdutí nad prahem v říčce. To bylo zabahněné, s hloubkou do pasu v celé šířce, bez jakékoliv struktury. Ke všemu bylo celé zastíněné, jelikož se nacházelo v takovém houští, že jím nemohl projít ani rozhodčí… Až na začátku úseku směrem proti proudu, bylo místo se dvěma hlubokými tůněmi a menší peřejí, která pomalu přecházela do téměř statického vzdutí nad prahem. „To bude hot spot!“, řekl jsem si. Nicméně jsem tam nechtěl nalítnout hned, pro jistotu jsem chtěl dát pár hodů i v tom oleji a postupně projít až k zajímavému místu. A tak jsem také udělal. Ihned po začátku kola jsem opatrně vešel do vody a začal prochytávat břehy, nicméně jsem během pěti minut neměl jediný kontakt a nevyplašil jedinou rybu.

Rozhodl jsem se tedy vyrazit přímo nahoru. Když jsem se přiblížil ke svému vytypovanému místu, které už z většiny zalévalo slunce, uviděl jsem v peřeji velmi jemný sběr. Připravil jsem si tedy svůj prut na suchou mušku a nahodil. Záběr přišel okamžitě, ale radost rychle ustoupila, když jsem na háčku uviděl sotva deseti centimetrovou střevli… Rychle jsem jí pustil a házel znovu. Opět záběr a opět střevle… Jepička na háčku vel. 18, pro ně byla snadný cíl. Rozhodl jsem se tedy přitvrdit a vyměnil jsem suchou za mušku splávek, s chrostíkem velikosti 14. Záběry rázem utichly…

Až po několika minutách se na prutu cuká prví, mírový potočák, bohužel byl jediný. Po pár prázdných hodech jsem se přesunul do tůní a zkusil štěstí tam. Na první hod se mi z tůně za chrostíkem zvedl lipan kolem 40 cm, bohužel minul. Okamžitě jsem tedy opět vyměnil pruty a zkusil opět malou suchou. Bez odezvy. Až tehdy, když jsem vyměnil malou jepku za většího chrostíka, se začali věci opět hýbat. Na druhý hod přišel záběr a s ním velmi urputný boj, byl to lipan atakující hranici čtyřiceti centimetrů, o tuto rybu jsem nechtěl o žádnou cenu přijít. Na štěstí byl během několika desítek vteřin v podběráku a míra korýtka ukázala krásných 39 centimetrů. Po rychlém puštění jsem pokračoval v jízdě a zopakoval se téměř identický scénář. Opět slušný lipan, tentokrát o něco menší, jen 36 cm. Každopádně se mi z obou tůní povedlo vytáhnout pět takto krásných lipanů a celkovými šesti rybami jsem skončil na 3. místě, z čehož jsem měl celkem radost.

Po tomto kole jme se všichni přesunuli zpět na místo srazu ke svým autům, abychom poobědvali a vyměnili poškozené návazce. Když konečně dorazil i Ondra, ihned jsme se ho začali vyptávat na jeho výsledek. Tím co řekl nás naprosto ohromil. Na jeho úseku dokázal ulovit dvacet osm měřitelných ryb, čímž naprosto nekompromisně obsadil první příčku. Měli jsme z jeho výsledku opravdu velkou radost. 

Po obědě čekalo Kryštofa a Tondu další kolo. Z rovna v tu chvíli se začalo počasí drobet kazit. Zatáhlo se, zvedl se mírný vítr a chvílemi to vypadalo na déšť. Ale tyhle maličkosti nemohli snahu a odhodlání kluků nijak ohrozit. Kryštofovi se opět zadařilo a se svými 11 úlovky zachytal opět druhé místo. Tondovi se toto kolo moc nevyvedlo, ale i se svými čtyřmi rybami nakonec obhájil třetí místo.

Mě spolu s Ondrou čekalo finálové kolo… Teď to nesmíme zkazit… Popřáli jme si štěstí a vydali se opět každý na svůj úsek. Ondra zamířil do sektoru A, na jedno z jeho prvních čísel. Mě čekalo místo s číslem 1 v sektoru B. To podjezí, které dávalo celý den ty nejlepší výsledky… Hned po příchodu na místo, jsem uviděl v klidné části říčky spoustu ryb, které se držely u hladiny a sbíraly cosi drobného, co poletovalo kolem. Na celé kolo jsem si připravil pouze jediný prut, bylo mi jasné, že víc jich potřebovat nebudu. Tentokrát jsem ale strategii s velkých chrostíkem přehodnotil a zvolil raději dvě suchá smítka na háčku velikosti 20, ve vzdálenosti asi 1 m od sebe. Což byl v této situaci logický tah.

Velká výhoda toho to úseku byla v tom, že se nacházel na otevřené louce bez stromů, takže člověk mohl v klidu chytat ze břehu a nemusel si plašit ryby pohybem ve vodě. Prvních několik minut jsem prochytával úsek odspodu, směrem proti proudu. Ale ryby už byly tak zrazené, že stačilo, aby nad nimi projel byť jen kousek šňůry a o předkládané mušky ztratily zájem. Přesunul jsem se tedy výše proti proudu a zvolil jsem taktiku splavávané suché mušky a odhazování na velkou vzdálenost, jelikož mě ryba nesměla vidět. Tato taktika se vyplatila a záběr přicházel takřka na každý hod. Nicméně se spousta ryb vůbec nesekla, nebo spadla v průběhu zdolávání kvůli slabšímu kontaktu, to byla daň za chytání na dálku... Celkem se mi povedlo zdolat asi 13 ryb, všechno lipani. Ale bohužel z nich bylo pouze 7 měřitelných. Byl jsem velice zklamaný a nevěřil v dobré umístění. Nálada se úplně otočila když jsem zjistil, že můj výsledek stačil na druhé místo, ale i tak jsem nebyl se svým výkonem spokojený. Pořád to mohlo být o dost lepší. Hůře dopadl překvapivě Ondra, kterému se povedlo chytit pouze čtyři ryby. Bohužel úsek, který první dvě kola dával celkem slušné množství ryb, byl už poslední kolo velmi vyčerpaný a velká část závodníků by se na něm nepochybně „vyzerovala“. Ale Ondra i tak vybojoval čtvrté umístění, což si zaslouží uznání.

Při čekání na výsledky jsme byli jako na trní, nikdo z nás nevěděl přesně, jaká umístění jsme v průběhu závodu dělali. Některé z nás (zejména mě) přemáhala skepse. Očekávali jsme, že nám ten postup uteče. Že určitě nebudeme první… Po dlouhém čekání na výsledky, které provázely menší komplikace ve výpočtech, se dostavila euforie. Vyhráli jsme to! Podařilo se nám udržet náskok nad ostatními týmy. Vyhráli jsme, a to s celkovým součtem umístění 41. Tým, který skončil druhý, měl součet umístění 46.

Kompletní výsledky divize jsou zde:

Kromě fantastického výsledku našeho týmu, mi taktéž udělaly velkou radost i výsledky jednotlivců, ve kterých jsem se umístil na třetím místě. Nicméně velké uznání patří Kryštofovi, který se dokázal poučit z jarního kola, které se mu moc nevydařilo a měl v tomto závodu nejlepší výsledky, z celého našeho týmu!

Vítězná sestava:

Po vydařeném dni, jsme se museli za náš úspěch odměnit pořádnou večeří a náležitě ho oslavit!

Taktéž se těšíme opět na ligové závody, ve kterých už doufejme zůstaneme.